Začátek elektronického věku se dá považovat od doby, kdy informaci přenášel jezdec na koni jako pošťák a zprovozněním telegrafu mezi dvěma městy. Spojené státy americké, přesněji bývalých třináct kolonií se odtrhlo od Britské Ameriky a vyhlásilo nezávislost a ve válce ji vybojovalo, tato válka skončila v roce 1783.
Nově vzniklý stát si zřídil poštovní úřad, ten doručoval poštu a noviny na koních, dostavnících a pak i po železnici.

První telegrafní spojení

Telegraf objevil Samuel Morse a zprovoznil první telegrafní linku mezi městy Washington D.C. a Baltimorem v roce 1844.
   V roce 1849 bylo objeveno zlato na západě v Kalifornii a lidé se tam ve velkém vydali. Propojit oblast východu a západu telegrafním spojením trvalo dalších deset let do roku 1861. Toto spojení vybudovala společnost Western Union. Existovalo asi padesát telegrafních společností v Americe, ale postupně většinu pohltila Western Union.

Telegraf přes Atlantik

   Bylo několik neúspěšných pokusů spojit Ameriku s Evropou podmořským telegrafním kabelem. Nakonec se to povedlo v roce 1866, kdy došlo k propojení Newfoundlandu a Irska. Rychlost byla jen dva znaky za minutu. V té době neexistovalo zesílení signálu elektronkami a kabel nebyl vyroben tak, aby útlum minimalizoval. Jádro bylo příliš tenké a izolované přírodním latexem. Přes všechny obtíže Amerika byla spojena se světem a to vedlo ke zvýšení obchodu.

Telefon

Vynález telefonu v roce 1876 dal vzniknout nejdůležitější společnosti, která určovala směr komunikačních zařízení v Americe.
Bell System bylo spojení společností, které vyráběly telefonní kabely, ústředny, telefonní zařízení a to vše pod vedením centrální společnosti jménem AT&T.
Dalo by se říct, že jedna společnost ovládala vše spojené s komunikací přes telefon po celé Americe. Takové to fungování společnosti bylo pod dohledem státu, ceny za hovor se kontrolovaly, jestli vycházejí z nákladů na vybudování 32bit systém, sítě, jestli jsou výrobky dostatečně kvalitní atd.
Společnost založila výzkumné centrum jménem Bell laboratories, které sídlilo v New Jersey a přineslo světu desítky tisíc patentů. Revoluční byl patent na elektronku, který vedl k vytvoření jednoho z prvních sálových počítačů na světě ENIAC.

Bellovy laboratoře pod vedením Williama Shockleyho objevily roku 1947 první tranzistor, který dokázal stokrát zesílit signál. Bylo zřejmé, že tento objev dokáže nahradit velké elektronky v rádiu, televizoru a vytvoří nové přístroje v kapesním provedení. Komerčně použitelná forma tranzistoru byla vyvinuta roku 1951 v podobě bipolárního tranzistoru NPN a PNP. Společnost Texas Instruments vyrobila první tranzistorové rádio roku 1954, aby propagovala součástky tranzistorů, které primárně nově vyráběla.

William Shockley odešel z Bellových laboratoří v New Jersey a přestěhoval se do Kalifornie, kde se skupinou mladých inženýrů pracoval na polovodičích. Osm z nich pod vedením Boba Noyce přesvědčila Shermana Fairchilda, aby investoval do založení společnosti Fairchild Semiconductor.

Všech osm jmen je natolik významných osobností v polovodičovém světě, že si je tu všechny vyjmenujeme:
- Robert Noyce
- Gordon Moore
- Julius Blank
- Victor Grinich
- Jean Hoerni
- Eugene Kleiner
- Jay Last
- Sheldon Roberts

Bob Noyce vynalezl integrovaný obvod v roce 1959.

V době sálových počítačů neexistoval operační systém. Aplikace se psaly přímo pro konkrétní typ počítače a v případě přenosu na jiný se musely přepsat. Tuto nevýhodu se pokusil odstranit Ken Thompson a Dannis Ritchie vytvořením operačního systému UNIX pro počítač PDP-11 v roce 1971.
Unix byl vyvinut v Bellových laboratořích. Protože laboratoře patřily pod právní monopol společnosti AT&T, nemohly si za něj účtovat velké poplatky a tak ho prodala univerzitám. Monopolní společnost v oboru telefonie nemohla prodávat například software. Unix se tak dostal na MIT a Berkeley univerzity a dál do celého světa.
   Varianta Unixu upravená na univerzitě Berkeley byla velmi populární (měla textový editor ex - předchůdce vimu, překladač jazyku Pascal) a tak vznikla roku 1977 Berkeley Software Distribution neboli BSD. Následovaly další úspěšné verze až po 4.2 BSD UNIX vydána roku 1983, která plně podporovala TCP/IP protokol a popularizovala tak vznik Internetu.
   Unix ale měl spoustu problémů. Za prvé licence od AT&T byla nutná pro každou distribuci, za druhé aplikace nebyly přenosné a operační systém byl složitější než MS-DOS. Do roku 1985 měl MS-DOS pětkrát více aplikací než Unix.

Windows a Linux

   Vítězem nad unixovými válkami velkých společností byl Windows 3.11 (1993), který implementoval značnou část vylepšení z Unixového světa (32bit systém, síťě, sdílení souborů atd.)
   Druhým vítězem byl projekt GNU, který vytvořil roku 1983 sadu svodobných aplikací (kompilátor, knihovny, shell, aplikace), které splňovaly standardizaci POSIX. Klíčovou osobností projektu byl Richard Stallman, jehož známe jako zastánce a propagátora svobodného softwaru. Roku 1994 se k těmto aplikacím přidalo jádro operačního systému, vytvořené finským studentem Linusem Torvaldsem a vznikl operační systém Linux.

Nejúspěšnější počítač společnosti Apple byl Appple II, který debutoval v roce 1977. Model Apple II přinášel zisky společnosti dalších deset let.

• PC bylo složeno z volně dostupných součástek, nic nebylo vyráběno IBM jako v případě sálových počítačů, kde naopak vše si vyráběla IBM sama
• Byl použit procesor od Intelu 8088
• Operační paměť byla 16kB až 64kB
• Bohatá referenční příručka zajistila velký příliv vývojářů, kteří napsali spoustu aplikací
• IBM se domluvila s firmou Microsoft na dodání operačního systému PC-DOS
• Monochromatický nebo 16-barevný výstup CGA
• Originální IBM rozložení klávesnice
• Ctrl + Alt + Delete - klávesová zkratka, která se na nic neptá a resetuje počítač

K IBM PC jste dostali na disketě i vůbec první textovou adventuru Microsoft Adventure, která je modifikací hry Colossal Cave Adventure.