Rychlost šíření informace
Technologie, na kterých stojí naše současná společnost, pocházejí od vynálezců, společností a nadšenců z nových technologií.

Začátek elektronického věku se dá považovat od doby, kdy informaci přenášel jezdec na koni jako pošťák a zprovozněním telegrafu mezi dvěma městy. Spojené státy americké, přesněji bývalých třináct kolonií se odtrhlo od Britské Ameriky a vyhlásilo nezávislost a ve válce ji vybojovalo, tato válka skončila v roce 1783.
Nově vzniklý stát si zřídil poštovní úřad, ten doručoval poštu a noviny na koních, dostavnících a pak i po železnici.


První telegrafní spojení

Telegraf objevil Samuel Morse a zprovoznil první telegrafní linku mezi městy Washington D.C. a Baltimorem v roce 1844.
   V roce 1849 bylo objeveno zlato na západě v Kalifornii a lidé se tam ve velkém vydali. Propojit oblast východu a západu telegrafním spojením trvalo dalších deset let do roku 1861. Toto spojení vybudovala společnost Western Union. Existovalo asi padesát telegrafních společností v Americe, ale postupně většinu pohltila Western Union.

Telegraf přes Atlantik

   Bylo několik neúspěšných pokusů spojit Ameriku s Evropou podmořským telegrafním kabelem. Nakonec se to povedlo v roce 1866, kdy došlo k propojení Newfoundlandu a Irska. Rychlost byla jen dva znaky za minutu. V té době neexistovalo zesílení signálu elektronkami a kabel nebyl vyroben tak, aby útlum minimalizoval. Jádro bylo příliš tenké a izolované přírodním latexem. Přes všechny obtíže Amerika byla spojena se světem a to vedlo ke zvýšení obchodu.

Telefon

Vynález telefonu v roce 1876 dal vzniknout nejdůležitější společnosti, která určovala směr komunikačních zařízení v Americe.
Bell System bylo spojení společností, které vyráběly telefonní kabely, ústředny, telefonní zařízení a to vše pod vedením centrální společnosti jménem AT&T.
Dalo by se říct, že jedna společnost ovládala vše spojené s komunikací přes telefon po celé Americe. Takové to fungování společnosti bylo pod dohledem státu, ceny za hovor se kontrolovaly, jestli vycházejí z nákladů na vybudování 32bit systém, sítě, jestli jsou výrobky dostatečně kvalitní atd.
Společnost založila výzkumné centrum jménem Bell laboratories, které sídlilo v New Jersey a přineslo světu desítky tisíc patentů. Revoluční byl patent na elektronku, který vedl k vytvoření jednoho z prvních sálových počítačů na světě ENIAC.

Vynález elektronky

Elektronka je v podstatě Edisonova žárovka, kde jsou tři elektrody. Prostřední vlákno řídí intenzitu proudu elektronů ze záporné elektrody ke kladné. Použití je pro zesílení signálu nebo spínání obvodu. První praktické použití bylo v rádiu, kde usměrnila a zesílila radiový signál.
Mechanické relé umí spínat rychlostí tisícin sekundy, ale elektronka to umí v miliontině sekundy a navíc to dělá elektronicky, né mechanicky. ENIAC dokázal dělat výpočty, které by ručně nebo na reléových počítačích trvaly roky. Uplatnil se například při výpočtech vodíkové bomby v roce 1945.

Alan Turing - Enigma, Bomba a Collosus

Alan Turing z filmu Kód Enigmy
Turingův stroj je zajímavý pojem, já ho chápu jako první myšlenku na počítač v době, když žádný neexistoval. Turing ho definoval jako stroj s možností podmíněných skoků a tím pádem s jakousi inteligencí.
    Během války Německo mělo dva šifrovací stroje, Enigmu se třemi rotory (ponorkové verze měly čtyři) a pak Lorenzův šifrovací stroj s dvanácti rotory, který posílal zprávy nejvyššího velení, včetně Hitlera.
Enigma byla prolomitelná i přes značný počet kombinací. Turing postavil stroj Bomba, ten zkoušel různé kombinace enigmy a zrychlil čas prolomení zprávy. Bomba ale nebyla počítač, byl to stroj založený na relé.
    Skutečným prvním počítačem, založeným na elektronkách byl Britský Colossus. Jeho existence byla tajena až do 70. let minulého století a stále ještě není odtajněno vše o jeho historii. Colossus lámal šifry dvanácti rotorového Lorenzova stroje.



Mainframe počítače

IBM System/360 Model 50
Sálové počítače v 50., 60., i 70. letech byly veřejností vnímány s určitým odstupem, jelikož je vlastnily jen vlády, velké společnosti a univerzity. Většinu aspektů fungování sálového počítače stručně a pěkně vysvětlil časopis How it works z roku 1971.
    Základní věcí, kterou se komunikovalo s počítačem byl dálnopisný terminál a jeden z velmi známých terminálů je Teletype Model 33 ASR, představený v roce 1963.
Skleněné terminály přišly v roce 1969 s modelem Datapoint 3300.





Vynález tranzistoru

Bellovy laboratoře pod vedením Williama Shockleyho objevily roku 1947 první tranzistor, který dokázal stokrát zesílit signál. Bylo zřejmé, že tento objev dokáže nahradit velké elektronky v rádiu, televizoru a vytvoří nové přístroje v kapesním provedení. Komerčně použitelná forma tranzistoru byla vyvinuta roku 1951 v podobě bipolárního tranzistoru NPN a PNP. Společnost Texas Instruments vyrobila první tranzistorové rádio roku 1954, aby propagovala součástky tranzistorů, které primárně nově vyráběla.

William Shockley odešel z Bellových laboratoří v New Jersey a přestěhoval se do Kalifornie, kde se skupinou mladých inženýrů pracoval na polovodičích. Osm z nich pod vedením Boba Noyce přesvědčila Shermana Fairchilda, aby investoval do založení společnosti Fairchild Semiconductor.

Všech osm jmen je natolik významných osobností v polovodičovém světě, že si je tu všechny vyjmenujeme:
- Robert Noyce
- Gordon Moore
- Julius Blank
- Victor Grinich
- Jean Hoerni
- Eugene Kleiner
- Jay Last
- Sheldon Roberts

Bob Noyce vynalezl integrovaný obvod v roce 1959.

Převratným tranzistorem byl planární MOSFET vynalezený 1961, na jeho základě vyrobila začínající firma Intel svůj první paměťový čip. Planární tranzistor je v podstatě integrovaný obvod na povrchu křemíkové destičky (waferu).

Vznik Intelu a AMD

Bob Noyce a Gordon Moore před sídlem Intelu
Robert Noyce a Gordon Moore odešli z Fairchild, aby založili společnost Intel v roce 1968.

První 1 kilobit DRAM čip vydala společnost Intel v roce 1970. Do té doby se používala feritová paměť v sálových počítačích.

Intel 8080 - vydaný v roce 1974 je první 8-bitovým mikroprocesorem společnosti Intel a byl použit o rok později v prvním stavebnicovém počítači Altair 8800



Community Memory

V 60. letech byla univerzita Berkeley takovým sídlem Free speech movement a zároveň protestu proti válce ve Vietnamu. V následujících letech se revoluce už neodehrávala s květinou za uchem ale s páječkou v ruce.
   Roku 1973 Lee Felsenstein sestavil první veřejný terminál (dálnopisný terminál v krabici s modemem) a umístil ho do nástěnkové místnosti na univerzitě Berkeley. Community Memory byla vlastně elektronická nástěnka ve formě terminálu, který se připojoval k nějakému mainfame počítači. Do terminálu jste vhodili minci a dostali jste přístup k takovému digitálnímu blešímu trhu. Mohli jste tam najít řeba kytaristu do kapely, sdílet poezii a nebo jen vyjádřit svobodnou myšlenku, která vás spojí s ostatními, stejně naladěnými lidmi.

Homebrew Computer Club

Veřejné terminály Community Memory byly populární, ale když se objevil první komerční počítač Altair 8800 jako stavebnice za pouhých 400$, pozornost se obrátila k němu. Altair 8800 používal první 8bit procesor od Intelu 8080.
   Ke každému počítači potřebujete nějaký interpret programovacího jazyka, který se musí napsat pro každý počítač zvlášť. To byla komerční příležitost pro Billa Gatese. Bill Gates a jeho středoškolský spolužák Paul Allan napsali interpret jazyka BASIC pro Altair a prodali ho firmě MITS, která Altair vyráběla a tak vznikl Microsoft.

   Nadšenci do prvního počítače se scházeli v klubu Homebrew Computer Club a v prostorách univerzity Berkeley. Jedním z účastníků těchto vášnivých diskuzí ohledně témat pokroku a novinek v mikrochipech byl i Steve Wozniak. Tato setkání vedla Wozniaka k vytvoření počítače Apple I.

S příchodem prvního počítače, založeného na mikroprocesoru (1975), začal vycházet i časopis Byte, který se počítačům věnoval.



Éra 8-bit procesorů

MOS Technology 6502
Motorola 8600
Intel 8088
Zilog Z80
Motorola, jakožto velká firma, prodávala svůj první široce rozšířený procesor 6800 poměrně draho, a proto nebyl o něj tak velký zájem v malých společnostech.
   Chuck Peddle, jakožto zaměstnanec Motoroly, si to uvědomoval a navrhl levnější a efektivnější procesor 6502 ve společnosti MOS Technology.
   Dalším významným výrobcem procesorů byl Zilog, který založili dva zaměstnanci Intelu Federico Faggin a Ralphem Ungermanem. Úspěsný procesor Z80 byl podobný procesoru od Intelu 8080, ale byl levnější.
   Poslední ze čtveřice 8-bit procesorů byl Intel 8080, který se v té době používal v IBM PC a počítačích kompatibilních s IBM PC.


Commodore PET 2001
První počítačový veletrh (West Coast Computer Faire) v roce 1977 představil tři nejúspěšnější počítače té doby, které nebyly stavebnice, ale hotové produkty:
- Commodore PET - CPU 6502
- Apple II - CPU 6502
- Tandy Radio Shack TRS-80 - CPU Zilog Z80



UNIX

V době sálových počítačů neexistoval operační systém. Aplikace se psaly přímo pro konkrétní typ počítače a v případě přenosu na jiný se musely přepsat. Tuto nevýhodu se pokusil odstranit Ken Thompson a Dannis Ritchie vytvořením operačního systému UNIX pro počítač PDP-11 v roce 1971.
Unix byl vyvinut v Bellových laboratořích. Protože laboratoře patřily pod právní monopol společnosti AT&T, nemohly si za něj účtovat velké poplatky a tak ho prodala univerzitám. Monopolní společnost v oboru telefonie nemohla prodávat například software. Unix se tak dostal na MIT a Berkeley univerzity a dál do celého světa.
   Varianta Unixu upravená na univerzitě Berkeley byla velmi populární (měla textový editor ex - předchůdce vimu, překladač jazyku Pascal) a tak vznikla roku 1977 Berkeley Software Distribution neboli BSD. Následovaly další úspěšné verze až po 4.2 BSD UNIX vydána roku 1983, která plně podporovala TCP/IP protokol a popularizovala tak vznik Internetu.
   Unix ale měl spoustu problémů. Za prvé licence od AT&T byla nutná pro každou distribuci, za druhé aplikace nebyly přenosné a operační systém byl složitější než MS-DOS. Do roku 1985 měl MS-DOS pětkrát více aplikací než Unix.

Windows a Linux

   Vítězem nad unixovými válkami velkých společností byl Windows 3.11 (1993), který implementoval značnou část vylepšení z Unixového světa (32bit systém, síťě, sdílení souborů atd.)
   Druhým vítězem byl projekt GNU, který vytvořil roku 1983 sadu svodobných aplikací (kompilátor, knihovny, shell, aplikace), které splňovaly standardizaci POSIX. Klíčovou osobností projektu byl Richard Stallman, jehož známe jako zastánce a propagátora svobodného softwaru. Roku 1994 se k těmto aplikacím přidalo jádro operačního systému, vytvořené finským studentem Linusem Torvaldsem a vznikl operační systém Linux.



Apple

Nejúspěšnější počítač společnosti Apple byl Appple II, který debutoval v roce 1977. Model Apple II přinášel zisky společnosti dalších deset let.



IBM

IBM vyráběla sálové počítače především pro větší firmy a státní instituce. Známá série sálových počítačů od IBM je System/360 z roku 1964. Tento stroj udělal zásadní rozhodnutí a to zavést standard 8 bitů na jeden byte. Osm místo šesti bylo zvoleno s ohledem na zpracování znaků. Devítistopé magnetické pásky (osm bitů plus parita) se staly nezměněným standardem do dnes.
   Po úspěchu řady osobních počítačů v 70. letech si Don Estridge v IBM uvědomil důležitost a budoucnost osobních počítačů a přesvědčil vedení, že dokáže za rok sestavit takovýto počítač a uvést ho na trh. V roce 1981 IBM PC 5150 spatřil světlo světa a byl to nejúspěšnější počítač.

K úspěchu vedlo několik věcí:
  • PC bylo složeno z volně dostupných součástek, nic nebylo vyráběno IBM jako v případě sálových počítačů, kde naopak vše si vyráběla IBM sama
  • Byl použit procesor od Intelu 8088
  • Operační paměť byla 16kB až 64kB
  • Bohatá referenční příručka zajistila velký příliv vývojářů, kteří napsali spoustu aplikací
  • IBM se domluvila s firmou Microsoft na dodání operačního systému PC-DOS
  • Monochromatický nebo 16-barevný výstup CGA
  • Originální IBM rozložení klávesnice
  • Ctrl + Alt + Delete - klávesová zkratka, která se na nic neptá a resetuje počítač

K IBM PC jste dostali na disketě i vůbec první textovou adventuru Microsoft Adventure, která je modifikací hry Colossal Cave Adventure.

Internet

Internet dnes tvoří především
podmořské kabely
Myšlenkou vzájemného propojení dvou počítačů a to technologií přepojování paketů, nikoli přepojování okruhů, se poprvé zabýval Leonard Kleinrock ve své doktorské práci na MIT roku 1962.
   První komunikace mezi počítači proběhla roku 1969 mezi UCLA univerzitou a Standford univerzitou jako součást projektu sítě ARPANET. Vývoj sítě a protokolů byl dokumentován v dokumentech, které se označují "Request for comment".
    Bob Kahl a Vint Cerf vynalezli metodu, kterou počítače komunikují, TCP/IP protokol. Celá síť ARPANET přešla na TCP/IP protokol v roce 1983 a tím vznikl Internet.
   Síť Internet se z počátku spoléhala na centralizovaný soubor HOSTS.TXT se jmény všech počítačů v síti a jejich IP adresami. Jon Postel a Paul Mockapetris vynalezli Domain Name System (DNS) roku 1983. První internetová doména byla pak registrována roku 1985.

V roce 1989 Tim Berners-Lee vyvinul první webový server, první webový prohlížeč a protokoly HTTP, HTML a URL. Začala éra World Wide Webu.

Před hypertextovými stránkami internet umožňoval řadu funkcí a protokolů:
  • Telnet (TErminal NETwork) - 1969
  • FTP (File Transfer Protocol) - 1971
  • E-mail (elektronická pošta) - 1971
  • Usenet (User's Network) - 1979
  • IRC (Internet Relay Chat)- 1988
  • Gopher - 1991
Jak je vidět z datumů, během pár let počítače přešly ze vzdáleného terminálu telnetu přes přenos souboru pomocí FTP k emailům.

Mosaic, Netscape a Firefox

Marc Andreessen a Eric Bina vymysleli roku 1993 grafický prohlížeč Mosaic, který umožňoval zobrazit text i obrázky zároveň.
   O rok později Marc Andreessen se spojil s Jimem Clarkem, který přišel ze Silicon Graphics a založili Netscape Communications Corporation. Prohlížeč Netscape přišel s mnoha vylepšeními cookies, javascript a SSL. Tyto inovace umožnily webu se stát komerčním prostředím. Prohlížeč Netscape měl kódové označení Mozilla, jako "Mosaic killer".

Jeff Bezos si registroval domému amazon.com roku 1994 a využil tak potenciál začínajícího komerčního webového prostředí na prodej knih.

   Microsoft vydal svůj prohlížeč Internet Explorer a začlenil ho zdarma do svého operačního systému Windows 95 roku 1996. Toto a další rozhodnutí eleminovalo konkurenci na poli prohlížečů a Netscape se rozhodl zveřejnit zdrojové kódy svého prohlížeče. Na kódu Netscapeu vznikl dnešní prohlížeč Firefox.