Od 50. let minulého století se značně proměnil svět výpočetní techniky, nejen z pohledu hardware, ale i software. Umíme nacházet prvočísla velkých hodnot, máme neprolomitelné šifry, dokázali jsme dostat počítače z vlastnictví velkých korporací do rukou jednotlivců.
   Za každým objevem stojí geniální člověk nebo skupina lidí. Někteří z těchto lidí se rozhodli udělat pro společnost více, dali se cestou edukování veřejnosti. Jejich přednášky, názory a výroky formují postoje celé veřejnosti a tím i budoucí posun lidstva správným směrem.

Některé pro mě nejdůležitější osobnosti tu chci zmínit. Byli i mojí inspirací, pomohli mi definovat, co je důležité, co méně a odkaz jejich myšlenek se promítá i do mojí práce jako správce, programátora, občana a uživatele jejich technologie, kterou vytvořili.

Richard Stallman

Jeho přínosem bylo vytvoření svobodné verze UNIXu jménem GNU (Gnu is Not Unix). GNU projekt začal v září 1983, jak jsem už zmiňoval v historickém článku.
   Richard Stallman založil také organizaci Free Software Foundation, která propagovala softwarovou licenci GPL. Licence GPL vlastně znamená svobodný software (free software). Svobodný software není nutně software zdarma, i když také může být. Je to chování k programu způsobem, který byl běžný v době, kdy se software šířil volně mezi uživateli a vznikaly jeho modifikace a vylepšení a každý mohl zkoumat, jak program funguje čtením zdrojových kódů.
GPL licence říká, že software má autor dodat i s jeho zdrojovými kódy a nebránit příjemci se o software podělit s někým dalším. Je v zájmu uživatele programu, aby ho měl právě v této licenci, jelikož si může zkontrolovat, jestli nedochází ke špehování, úniku dat, obtěžování uživatele, hackování či nějaké nepožadované funkcionalitě. Licence nepřímo i snižuje cenu softwaru, protože můžete požádat někoho jiného, aby vám program vylepšil nebo ho spravoval, když původní autor už třeba není k dispozici. Je tu ještě jedna výhoda GPL licence, ten kdo upraví zdrojový kód, který jste třeba jako zákazník dali třetí osobě, tak i ona vám pak k tomuto programu musí dát zdrojový kód. Zdá se to jako samozřejmost ve světě Linuxu, ale ve světě korporací to nabývá pravého významu.

Dnes nemusíme lidi učit pouhou myšlenku svobody tisku, svobodných voleb, svobodného sdružování, svobodu cestovat. V oblasti software je třeba vysvětlovat, co to znamená používat software a počítač ve smyslu svobody, protože stále je to jen několik desítek let od doby, kdy se počítače začaly ve velkém množství používat. Tyto zásady definoval právě GNU projekt pod vedením Richarda Stallmana.

Brian Kernighan

Jestliže Richard Stallman je zodpovědný za vytvoření systému, který není UNIX, tak Brian Kernighan je spojený právě s tvůrci onoho slavného UNIXu ve Bellových laboratoří.
   Brian Kernighan působil v Bell labs jako stážista od roku 1967 až do roku 2000. Dnes stále učí na své alma mater, Princeton University. Cením si ho jednak pro jeho publikace knih o Unixu a jazyku C, ve kterém Unix byl napsán. Je stále aktivní, dělá rozhovory a může nám velmi dobře přiblížit dobu vzniku operačního systému pro mainframe.

Unix je operační systém pro sdílení času.
Sálové počítače v 50. letech neuměly obsluhovat více uživatelů ani více programů a vzhledem k tomu, že jejich cena byla v milionech dolarů, pro efektivitu se využívalo dávkové zpracování (batch processing).
   Dávkové zpracování řadilo programy do dávek za sebou. Program, napsaný například v Algolu nebo Fortranu, se vyrazil na děrné štítky. Každý štítek měl osmdesát sloupců, jeden sloupec pro jeden znak. Osmdesát znaků býval takový standard pro jeden řádek programu, ostatně i první IBM PC měl právě 80 znaků na šířku obrazovky. Vstupní data programu, například parametry, následovaly hned za programem na samostatných děrných štítkách.

   Prvním operační systém, který zpracovával dávkové programy a zároveň umožňoval sdílení času několika operátorům připojených přes terminál byl CTSS (Compatible Time-Sharing System) byl použitý na IBM 709 v roce 1961 a používal se až do roku 1973.
   Druhým známým operačním systémem pro sdílení času byl Multics, vyvinutý spoluprací Bell labs, MIT a General Electric roku 1964. IBM v té době vydala svůj sálový počítač System/360 se systémem OS/360, který byl jednoznačně úspěšnější.

Ken Thompson vytvořil jádro operačního systému UNIX a k němu několik aplikací jako editor ed, překladač jazyka C a mnoho dalšího v roce 1971.

Návrh systému byl tak dobrý, že ukázal jaké vlastnosti má mít tehdejší operační systém:
- hierarchický systém souborů (CTSS byl jednoúrovňový, bez vnořených adresářů)
- OS napsaný ve vysokoúrovňovém jazyku, kterým C bylo
- programovatelný shell - Borne shell od verze Version 7 Unix
- pipes - předávání vstupu a výstupu programu dalším programům
- regulární výrazy - ideální pro zpracování textu
- text jako hlavní datový vstup - Byl to jeden z prvních přenositelných OS na jiné počítače, aniž by se musel přepisovat

Brian Kernighan napsal knihu C Programming Language roku 1978. Jazyk C navazuje na několik předchozích jazyků a zavádí jednoduchost a zároveň generuje dostatečně efektivní strojový kód. Na tuto první knihu o jazyku C se můžete podívat v sekci Literatura na těchto stránkách.